Zúčastnit se voleb znamená převzít zodpovĕdnost za násilné trestní činy
On 24. August 2013, in Gesellschaft und Politik, Videos, by michael
Jít k volbám, je nejhorší násilný trestný čin, kterého se člověk může ve svém životě dopustit. Většina lidí si to vůbec neuvĕdomuje a považuje volby za svou občanskou povinnost. Vlády jsou organizace, které obdrží svou legitimitu zkrze souhlas těch, jimž vládnou. Zdání, že jejich akce jsou legitimní, dokládají vlády tvrzením, že jednají "jménem lidu", který je zvolil. Už v dĕtství je nám tento názor naočkován.
Že stát vykonává svou moc se souhlasem svých voličů zní na první pohled romanticky. Ale jen málo voličů ví, že moc státu slouží jen jedinému účelu: honbĕ za mocí. Konečnĕ, pro mírové účely není třeba se vykazovat ani legitimitou, ani státní mocí.
Mezi zasvĕcenými to není žádné tajemství. Tak například Max Weber shrnul definici státu jako zřízení ustanovené tĕmi, kteří tvrdí, že mají monopol na legitimní použití fyzické síly v určitém vymezeném prostoru. Stát je považován za jedinou instituci s "právem" použít sílu.
Volič legitimizuje výkon státní moci prostřednictvím odevzdání svého volebního hlasu. Je tedy úzce spojen s agresemi, které stát používá. Naopak, každý ne-volič snižuje legitimitu státního násilí. Ten, kdo vědomě rozhodne nevolit, nedat svůj hlas, nepřímo vyjadřuje, že se státním násilím nechce mít nic společného.
Pokud se voleb nezúčastní nikdo, nebo jen málo lidí, pak stát nemůže tvrdit, že jedná "ve jménu lidu". Bez ochranného štítu svých voličů je vláda sama odpovědná za všechny své činy. Lidé ve vládě a ve výkonných orgánech pak přebírají osobní zodpovĕdnost za všechno co dělají, jednají jen vlastním jménem a osobně musí také nést důsledky.
Takže existuje úzká souvislost mezi činností vlády a voliči, které je legitimují. Voliči jsou do určité míry odpovědní za jednání své vlády. Včetně všech páchaných násilí. Tato odpovědnost voliče za násilí vlády není menší jen proto, že volič je ve svém soukromém životě velmi mírumilovný člověk. Kdo jde k volbám a odevzdá svůj hlas, nese jako nedílnou součást svého života, zodpovĕdnost za všechny činy a násilí vykonávané vládou v jeho jménu.
Totéž platí i pro voliče, jejichž kandidáti nebyli zvoleni. Účast ve volbách je v podstatĕ souhlas s vládou strany, která dostala ve volbách vĕtšinu. Bez ohledu na to, zda skutečně tuto stranu volili. Už jen jejich volební účast dává zvolené vládě právo vystupovat a jednat jejich jménem.
To znamená, že pokud se jednotlivec dopustí násilného činu, pak je jeho osobní vina a odpovědnost tím menší, čím vĕtší množství lidí zastupuje. Čím vĕtší je skupina lidí v jejichž jménu tato osoba jedná, tím menší je jeho osobní zodpovědnost.
Jak jsem již řekl: i když nĕkteří voliči volili nĕkoho úplnĕ jiného nebo jinou skupinu, svou účastí na volbách akceptují, že zástupci, zvolení vĕtšinou hlasů, budou i jejich zástupci a budou jednat jejich jménem.
Proto dĕlají politici před každými volbami všechno pro to, aby lidé k volbám šli a nezústali sedĕt doma. Malá nebo žádná účast je přízrak, kterého se tak bojí. To nejhorší, co se jim může stát, je muset nést osobní odpovědnost za všechny své činy.
Ta nejhorší násilí tĕch nejhorších zločinců všech dob jsou ničím ve srovnání s tím, co dělají, tzv. "zástupci lidu" našich vlád.
Jedním z příkladů jsou ekonomické sankce proti Iráku po válce v Perském zálivu v roce 1991. Tyto sankce, které byly podporovány a prosazovány vládou USA, zabránily přestavbĕ infrastruktur v Iráku. Tyto infrastruktury byly cílenĕ ničeny americkou armádou. Organizace jako je třeba UNICEF odhadují, že bĕhem 8 a půl let zemřelo každý měsíc 3000 až 5000 dětí kvůli zdravotním problémům, nedostatku pitné vody a nedostatku elektřiny. Každý volič je osobně zodpovědný za zbytečnou smrt těchto dětí. Krev více než půl milionu nevinných iráckých dětí lpí na rukou každého jednotlivého voliče ve Spojených státech.
Totéž platí pro účast voličů na zvěrstvech vlády proti nevinným civilistům bombardováním jugoslávských měst v průběhu jara a léta roku 1999 Spojenými státy. Tento masakr civilního obyvatelstva bylo malé opakování útoků atomovými bombami na civilisty obydlených měst Hirošimy a Nagasaki v srpnu 1945. Stovky tisíc nevinných žen, dětí a starých lidí bylo zabito prvním výbuchem bomb a následně dlouhodobými účinky z ozáření.
Před tím zabily americké vojenské útoky stovky tisíc civilistů v náletech na Tokio, Hamburk, Drážďany, Berlín (a také Prahu). Všichni tito lidé byli zabiti ve jménu voličů, kteří se zasloužili v roce 1944 o "drtivé vítězství" Rooseveltovy strany.
Volby májí stejný účinek jako odpálení rakety na cíl, který je tisíce kilometrů daleko. Volby májí stejný účinek jako "nevinná účast " na zvěrstvech při řízení dálkově ovládané dalekonosné zbraně.
Vĕdomnĕ nejít k volbám tedy znamená mnohem více než jen pokles volební účasti. Nevolit je způsob, jak snížit svou osobní morální zodpovědnost za násilí páchané státem a vládou. Násilné činy, kterých by jste se sami nikdy nedopustili. Násilné činy, ke kterým by jste nikdy nedali svůj souhlas, aby je nĕkdo páchal vašim jménem.
Neúčastnit se voleb je pro vás způsob, jak veřejně prokázat, že máte největší úctu k životu, a že násilí lze použít pouze v sebeobraně.
Většina lidí žije pozoruhodně klidný život. Společně pracují, usilují o osobní štěstí a respektují, že i ostatní se snaží uspokojovat svoje denní potřeby. Tato soudržnost a nenásilná spolupráce je v příkrém rozporu s brutálním násilím, které je provádĕno na nevinných lidech prostřednictvím aktu hlasování.
Podle článku "Hlasování je akt násilí" Hanse Sherrera
Originál psaného textu najdete na stránkách:
www.freiwilligfrei.info/ Originál videa najdete na youtube pod názvem:
„Wählen ist Mitverantwortung für Gewaltverbrechen“
www.youtube.com/watch?v=O56EqzwqrXA 
2024 ©